Sometimes Clojure

OK, Sometimes Clojure. Přišel čas naučit se další jazyk, a protože fandím jazykům, které běží v JVM, zalovil jsem primárně v těchto vodách. Kromě (mého) oblíbeného Groovy, které už pár let používám, jsem chtěl, aby to byl trošku “jiný” jazyk. A jelikož už nějakou dobu pošilhávám po funkcionálních jazycích, zvolil jsem Clojure. A zdá se, že je to láska na první pohled.

Proč trochu “jiný” jazyk? Představte si, že umíte celkem slušně anglicky, celkem slušně španělsky, cizí slova z latiny vám taky nejsou cizí a rozhodnete se pro francouzštinu. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že francouzština je (zatím) nejtěžší evropský jazyk, který jsem se učil. Nicméně výše uvedené znalosti znamenají/způsobí, že učící křivka nového jazyka je velmi strmá. Co když se ale začnu učit nějaký neevropský jazyk? Jazyk, který vzniknul v jiné kultuře, postavený na jiných principech? Tak přesně to, takový neevropský jazyk, je pro mne momentálně Clojure.

Zatím jsem si Clojure nainstaloval v Linuxu i Win, vyzkoušel si základy a zkouknul pár prezentací. Doporučil bych:

• Clojure, kterou prezentuje jeho tvůrce Rich Hickey,
• Clojure for Java programmers (opět Rich Hickey),
• Casting Spells in Lisp (Clojure version) — hravý tutoriál, aneb naprogramujte si textovou hru v Clojure.

A závěrem, proč vznikl tenhle blog? V češtině toho zatím o Clojure moc není, jen sem tam pár zmínek, že něco takového existuje. Takže než se Clojure v Česku trochu rozšíří, třeba se mezitím stanu Clojure guru :-)